Uprchlické tábory a život v nich 

            V našem posledním díle blogu bychom se chtěli zaměřit na uprchlické tábory, které byly zřízeny australskou vládou, aby regulovaly počty imigrantů, snažících se dostat do Austrálie. Zaměříme se na problematiku zacházení s imigranty, na dodržování jejich základních práv a svobod, poskytování lékařské péče a dodávání pitné vody a potravin.

            Austrálie zřídila celkem 4 druhy migračních center, kde jsou zadržování ilegální migranti. Jsou to tyto:

·         immigration detention centre (IDC)

·         immigration residential housing (IRH)

·         immigration transit accommodation (ITA)

·         alternative place of detention (APOD).

Každá z těchto center má specifické podmínky, které určují, jací migranti se do nich dostanou. (1)

Immigration detention centre (IDC)

            Do těchto center se dostávají lidé, jejichž vízum není shodné s podmínkami jejich pobytu, nebo kteří nemají platné vízum. Můžou zde být i lidé zadržení na letištích a v přístavištích, kterým byl odmítnut vstup do Austrálie. Tento typ je pro středně a vysoce rizikové osoby a většinou se jedná o muže, jednotlivce.

Centra tohoto typu:

·         Vánoční ostrov IDC

·         Maribyrnong IDC

·         Perth IDC

·         Villawood IDC

·         Curtin IDC

·         Yongah Hill IDC.

Immigration residential housing (IRH)

            Tento druh centra je nejflexibilnější pro osoby, které jsou zydrženy v imigrační vazbě. Jedná se prakticky o normální způsob bydlení, nakupování, zábavních aktivit pouze pod evidencí. Vstup do tohoto tábora závisí na zdraví a na charakteru činu osob a je-li místo k dispozici.

Centra tohoto typu:

·         Perth IRH

·         Sydney IRH.

Immigration transit accommodation (ITA)

            Tento typ je podobný typu IRH pouze s tím rozdílem, že se zde jedná o případy, u kterých bude rychlejší postup při získání víza a vstupu na australské území.

Centra toho typu:

·         Brisbane ITA

·         Melbourne ITA

·         Adelaide ITA.

Alternative place of detention (APOD)

            Jedná se o centrum s migranty s minimálním rizikem. Jsou často používány pro rodiny, děti a osoby, které potřebují lékařskou pomoc. Je zde také větší výběr bydlení jak hotelové, bydlení v komunitách a dalších.

Centra tohoto typu:

·         Inverbrackie APOD

·         Wickham Point APOD

·         Stavba Camp APOD

·         Fosfátů Hill APOD

·         Bladin APOD

Poslední typy zařízení byly postaveny na základě Pacific Solution a jedná se o ostrov Manus a Nauru.

            Prvním místo, na které se zaměříme, je Manus. Tento ostrov, patřící Papui-Nové Guinei, se stal jednou z hlavních destinací přesídlování imigrantů. Dodnes jsou zde vybudovány velké ploty, žadatelé o azyl jsou nuceni žít v malých pokojích, často s nevyhovujícími hygienickými podmínkami. V letošním roce, konkrétně 16. až 17. února, se navíc na tomto ostrově stal incident, jenž měl za následek smrt jednoho z tamních žadatelů o azyl. Jednalo se o protesty zadržených muslimských  imigrantů, kteří se snažili dostat na svobodu. Tato událost znovu rozvířila pochybnosti ze strany OSN a Amnesty International, což je organizace, která monitoruje dodržování lidských práv.

V téměř stejné situaci jako je Manus se nachází i Nauru. Tento ostrov na severovýchod od Austrálie uzavřel s Austrálií dohodu o zadržení dnes již celkem 1200 migrantů. Stejně jako na Manusu jsou zde vysoké ploty, malé prostory a nevyhovující hygienické podmínky. (2)

            Hlasitý kritik této vazební politiky, pan Burnside řekl: „Já to chápu tak, že některým lidem na ostrově Manus byla nabídnuta možnost převezení na australskou pevninu pod podmínkou stáhnutí žaloby, kterou vznesli.”(3) Proti tomuto tvrzení se samozřejmě ohradila australská vláda a celé popřela.

            Světové organizace nejsou jediní, kteří nejsou spokojeni se situací na tomto ostrově. Místní občané jsou silně znepokojeni a pobouřeni, jenže chápou, že jsou v této situaci pouze přihlížející a nic s ní nezmůžou.(4)

Zdroje:

1.      1. Immigration detention facilities. [online]. [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://www.immi.gov.au/About/Pages/detention/immigration-detention-facilities.aspx

2.      ABC.NET.AU, Asylum seekers: Amnesty accuses Nauru of hiding conditions after refusing detention centre access [online]. [cit. 6.12. 2014] Dostupné z: <http://www.abc.net.au/news/2014-04-29/nauru-hiding-asylum-seeker-conditions-amnesty-says/5418924>

3.      2. NEWS.BBC.CO.UK, Australia rejects asylum offer claim in riot death case [online]. [cit. 6.12. 2014] Dostupné z: <http://www.bbc.com/news/world-asia-29928697>

4.      3. ASIANEWS.IT, Manus Island: mental torture and humiliation "beyond all limits" [online]. [cit. 6.12. 2014] Dostupné z: <http://www.asianews.it/news-en/Manus-Island:-mental-torture-and-humiliation-beyond-all-limits-30737.html>

Ilegální migrace a obchod s lidmi.

V minulých vydáních našeho blogu jsme se zabývali především právem, migračním zákonem jejich postupy a principy. Dnes se však zaměříme spíše na tu temnou, nelegální stránku migrace a vše, co s tím souvisí. Jak se migrace mění na obchod s lidmi, co vše musí migranti podstoupit a jak se tyto situace řeší.

Ilegální migrace v Jihovýchodní Asii

Stejně jako u ostatních věcí v životě vše má svou dobrou i zlou stránku a migrace není výjimkou,; ilegální migrace je poměrně rozšířená a legální ani zdaleka nedosahuje takového počtu jako právě ta ilegální. V jihovýchodní Asii jde především o migraci pracovní, kdy lidé z chudých nebo rozvojových zemí se stěhují do těch vyspělejších, která jim může zajistit to, co se jim v jejich zemi nedostává. 

V posledních letech dominuje mezi ostatními zeměmi Thajsko a Malajsie, jehož obyvatelé se ilegálně stěhují do lukrativnějších zemí jako Čína nebo Japonsko. Naopak zase v Thajsku je nejvíce ilegálních pracovníku z Barmy, a to hlavně muži na fyzicky náročné práce. Zase z Filipín a Indonésie se stěhují převážně ženy, a nachází zaměstnání v domácím sektoru. (1)

Princip obchodu s lidmi

Princip obchodu s lidmi je takový, že muž, žena, či rodina má za cíl dostat se ze své země do nějaké jiné, která jim může nabídnout více než ta stávající. V takovém případě vyhledají člověka nebo skupinu lidí, kteří ilegální migraci zajišťují, osoby jim zaplatí poměrně velké množství peněz a spolu s dalšími ilegálními migranty jim zařídí cestu do té země, ať už na lodi v nákladovém prostoru, kanalizačními chodbami a dalšími způsoby. Pokud se vše vydaří, je osoba či skupina lidí na místě, kde chtěli, ale tady nastává problém. Nemají žádné průkazy totožnosti, víza, mnohdy neumí zdejší jazyk a nevědí kam se nyní uchýlit; a zde začíná obchod s lidmi. Po vybrání už tak vysoké částky jim začnou vyhrožovat, že pokud neudělají, co chtějí, informují policii nebo úřady a budou zpátky deportováni. To samozřejmě nechtějí a tak přistoupí na podmínky.

V tomto případě ženy a dívky, často nezletilé, jdou většinou do nevěstinců a jako prostitutky na ulici. Podle statistik je větší zájem o ženy a dále dívky od mladého věku do pozdní puberty, a to především jako sexuální objekty, souvisí s ním tzv. dětský sexuální turismus. Muži a chlapci jdou na těžké práce, kde nedostávají najíst, pořádně napít a jsou celkově ve špatných podmínkách a skupina zařizující migraci opět bohatne. Vše je doprovázeno psychických i fyzickým týráním mnohdy až do smrti migrantů. (1)

Postoj Austrálie a principy, jak zabránit obchodování s lidmi

Austrálie se sama potýká s ilegální migrací, avšak oproti ostatním státům v jihovýchodní Asii si vede poměrně dobře, jde o to, že si dobře hlídá svůj námořní prostor, hlídkují zde lodě a kontrolují obchodní i osobní lodě. Avšak zachytit vše nemůže. Pokud na ilegální migranty narazí, deportují je zpátky do země nebo v tom lepším případě do táborů, kde si můžou zažádat o vízum atd. (viz minulé články). Nejznámější byla aféra Tampa uvedená již v minulém článku. 

Neexistují statistické údaje, které by nám ukázaly, o jaký počet migrantů jde, jelikož je velice obtížně tyto údaje evidovat, avšak předpokladem jsou stovky až tisícovky ročně. Ale pořád je to nejmenší počet v oblasti a to díky vysoké ekonomické úrovni, která zajišťuje sice veliké pracovní možnosti, ale také větší kontroly ze strany Australské vlády. Díky dnes už jiným pracovním příležitostem v bližších oblastech jako právě Japonsko nebo blízký východ, je zde větší úspěšnost ilegální migrace a také zde není takové riziko odhalení jako na Australských letištích nebo v námořním prostoru.(2)

Co se týká obchodování s lidmi, Austrálie podstoupila mnoho opatření, aby k tomu nedocházelo. Ať už to jsou právě kontroly, které jsem zmiňoval anebo soubor zákonů zvaný ,,Project Respect“, který udává opatření, které musí být zajišťovány a dodržování aby bylo předcházeno nebo příkladně zabráněno obchodování s lidmi. Austrálie byla v roce 2007 také nominována Spojenými státy za stát, který plně zajišťuje všechny oblasti pro zabránění obchodu s lidmi.(3)

1.      Migration and people trafficking in southeast Asia. [online]. [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.aic.gov.au/publications/current%20series/tandi/401-420/tandi401.html

2.      Preventing and responding to human trafficking involving partner migration. [online]. [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://aic.gov.au/publications/current%20series/rpp/121-140/rpp124/10_preventing.html

3.      Australia. [online]. [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.humantrafficking.org/countries/australia

Pacific Solution a jeho dopady

                V našich minulých blogových příspěvcích jsme se zmínili, že v roce 2001 byla australská vláda v čele s Johnem Howardem nucena k zavedení nové politiky zacházení s uprchlíky. Tato politika se jmenovala Pacific Solutiona v dnešním díle vám lépe vysvětlíme, co to vlastně bylo a jaké důsledky tato politika měla.

                Politika Pacific Solution, trvající od roku 2001 do roku 2008, byla zavedena v období, kdy se do australského vnitrozemí dostávaly vysoké počty nelegálních přistěhovalců, často na lodích neregistrovaných a ve špatném technickém stavu. Vygradováním celého problému pak byla aféra s názvem Tampa, o které jsme vás již také informovali. Pro připomenutí: v srpnu roku 2001 nebylo dovoleno vstoupit norské nákladní lodi typu MV Tampa do australských vod. Důvodem bylo převážení 433 uprchlíků, převážně afghánského původu. Celá situace byla navíc zkomplikována tím, že se zmíněná loď  potápěla a australská vláda byla nucena nasadit do akce záchranáře, aby zachránili lidi na její palubě.Tito lidé byli následně umístěni do uprchlických táborů na Nauru a na Novém Zélandu. Celá událost se stala jen pár týdnů před událostmi z 11. září a vzhledem k tomuto incidentu a sílící teroristické hrozbě tedy není divu, že se australská vláda rozhodla „kočírovat”vysoké počty nelegálních přistěhovalců.(1)

Počty uprchlíků, kteří dorazili do Austrálie na lodi před Pacific Solution: (2)

Rok	Počet lodí	Počet lidí
1995 - 1996	14	589
1996 - 1997	13	365
1997 - 1998	13	157
1998 -1999	42	921
1999 - 2000	75	4175
2000 - 2001	54	4137
2001 - 2002	19	3039

Počty uprchlíků, kteří dorazili do Austrálie na lodi v průběhu Pacific Solution a po něm: (2)

Rok	Počet lodí	Počet lidí
2002 - 2003	1	1
2003 - 2004	1	53
2004 - 2005	1	15
2005 - 2006	4	11
2006 - 2007	6	60
2007 - 2008	5	148
2008 - 2009	7	161
2009 - 2010	60	2726
2010 - 2011	134	6555

                V tabulkách můžeme zřetelně vidět, že zavedení politiky Pacific Solution bylo velmi účinné a zabránilo tak mnohým pokusům o ilegální vstup do australského vnitrozemí. Tabulka je zkrácená a celou ji můžete najít na stránkách australské vlády. Tento program však nezabraňoval lidem se o imigraci alespoň pokoušet. Pro všechny „boat people”, snažící se nelegálně připlout do Austrálie, byly zřízeny migrační zóny a uprchlické tábory na ostrově Manus, patřící Papui-Nové Guinei, dále také na Nauru a menší na Novém Zélandu. Na území těchto táborů nebyli uprchlíci pod australskými zákony ani zákony dané země, ale byly jim udělena víza pro speciální účely s cílem usnadnit jejich pobyt, zatímco čekali na přesídlení do australského vnitrozemí nebo navrácení do své vlasti. Celý tento proces byl nazván Pacifická strategie (anglicky Pacific Strategy) a zahrnoval ochranu žadatelů o azyl, určení jejich totožnosti a dohlížení na jejich zdravotní stav.  Na uprchlíky v táborech dohlížela také Mezinárodní organizace pro migraci, která uprchlíkům zajišťovala v první řadě ochranu, dále pak například satelitní televizi, internet, možnost vzdělání v angličtině a počítačích a další.(3)

                V únoru roku 2008 dochází k přesunu posledních 21 žadatelů o azyl (původem ze Srí Lanky) do australských měst Melbourne, Adelaide, Sydney, Perth a Cairns a jejich pobyt v uprchlickém táboře na Nauru, stejně jako proces Pacific Solution, který za dobu svojí existence zahrnoval 1637 uprchlíků, končí. (4)

1. FMREWIEW.COM, McKay, F. McKay, A return to the ”PacificSolution„[online] [cit. 7.11. 2014]Dostupné z: <http://www.fmreview.org/detention/mckay>

2.APH.GOV.AU, Boatarrivals in Australia: a quickguide to thestatistics, [online] [cit. 7.11. 2014]Dostupné z: <http://www.aph.gov.au/About_Parliament/Parliamentary_Departments/Parliamentary_Library/pubs/rp/rp1314/QG/BoatArrivals>

3.APH.GOV.AU,ThePacificSolutionrevisited: a statisticalguide to theasylumseekercaseloads on Nauru and ManusIsland,[online] [cit. 7.11. 2014]Dostupné z: <http://www.aph.gov.au/About_Parliament/Parliamentary_Departments/Parliamentary_Library/pubs/BN/2012-2013/PacificSolution#_ftn6>

4.  UNHCR.ORG, Australia's ”PacificSolution„ draws to close,[online] [cit. 7.11. 2014]Dostupné z: <http://www.unhcr.org/cgi-bin/texis/vtx/search?page=search&docid=47b04d074&query=australia>