Ilegální migrace a obchod s lidmi.

V minulých vydáních našeho blogu jsme se zabývali především právem, migračním zákonem jejich postupy a principy. Dnes se však zaměříme spíše na tu temnou, nelegální stránku migrace a vše, co s tím souvisí. Jak se migrace mění na obchod s lidmi, co vše musí migranti podstoupit a jak se tyto situace řeší.

Ilegální migrace v Jihovýchodní Asii

Stejně jako u ostatních věcí v životě vše má svou dobrou i zlou stránku a migrace není výjimkou,; ilegální migrace je poměrně rozšířená a legální ani zdaleka nedosahuje takového počtu jako právě ta ilegální. V jihovýchodní Asii jde především o migraci pracovní, kdy lidé z chudých nebo rozvojových zemí se stěhují do těch vyspělejších, která jim může zajistit to, co se jim v jejich zemi nedostává. 

V posledních letech dominuje mezi ostatními zeměmi Thajsko a Malajsie, jehož obyvatelé se ilegálně stěhují do lukrativnějších zemí jako Čína nebo Japonsko. Naopak zase v Thajsku je nejvíce ilegálních pracovníku z Barmy, a to hlavně muži na fyzicky náročné práce. Zase z Filipín a Indonésie se stěhují převážně ženy, a nachází zaměstnání v domácím sektoru. (1)

Princip obchodu s lidmi

Princip obchodu s lidmi je takový, že muž, žena, či rodina má za cíl dostat se ze své země do nějaké jiné, která jim může nabídnout více než ta stávající. V takovém případě vyhledají člověka nebo skupinu lidí, kteří ilegální migraci zajišťují, osoby jim zaplatí poměrně velké množství peněz a spolu s dalšími ilegálními migranty jim zařídí cestu do té země, ať už na lodi v nákladovém prostoru, kanalizačními chodbami a dalšími způsoby. Pokud se vše vydaří, je osoba či skupina lidí na místě, kde chtěli, ale tady nastává problém. Nemají žádné průkazy totožnosti, víza, mnohdy neumí zdejší jazyk a nevědí kam se nyní uchýlit; a zde začíná obchod s lidmi. Po vybrání už tak vysoké částky jim začnou vyhrožovat, že pokud neudělají, co chtějí, informují policii nebo úřady a budou zpátky deportováni. To samozřejmě nechtějí a tak přistoupí na podmínky.

V tomto případě ženy a dívky, často nezletilé, jdou většinou do nevěstinců a jako prostitutky na ulici. Podle statistik je větší zájem o ženy a dále dívky od mladého věku do pozdní puberty, a to především jako sexuální objekty, souvisí s ním tzv. dětský sexuální turismus. Muži a chlapci jdou na těžké práce, kde nedostávají najíst, pořádně napít a jsou celkově ve špatných podmínkách a skupina zařizující migraci opět bohatne. Vše je doprovázeno psychických i fyzickým týráním mnohdy až do smrti migrantů. (1)

Postoj Austrálie a principy, jak zabránit obchodování s lidmi

Austrálie se sama potýká s ilegální migrací, avšak oproti ostatním státům v jihovýchodní Asii si vede poměrně dobře, jde o to, že si dobře hlídá svůj námořní prostor, hlídkují zde lodě a kontrolují obchodní i osobní lodě. Avšak zachytit vše nemůže. Pokud na ilegální migranty narazí, deportují je zpátky do země nebo v tom lepším případě do táborů, kde si můžou zažádat o vízum atd. (viz minulé články). Nejznámější byla aféra Tampa uvedená již v minulém článku. 

Neexistují statistické údaje, které by nám ukázaly, o jaký počet migrantů jde, jelikož je velice obtížně tyto údaje evidovat, avšak předpokladem jsou stovky až tisícovky ročně. Ale pořád je to nejmenší počet v oblasti a to díky vysoké ekonomické úrovni, která zajišťuje sice veliké pracovní možnosti, ale také větší kontroly ze strany Australské vlády. Díky dnes už jiným pracovním příležitostem v bližších oblastech jako právě Japonsko nebo blízký východ, je zde větší úspěšnost ilegální migrace a také zde není takové riziko odhalení jako na Australských letištích nebo v námořním prostoru.(2)

Co se týká obchodování s lidmi, Austrálie podstoupila mnoho opatření, aby k tomu nedocházelo. Ať už to jsou právě kontroly, které jsem zmiňoval anebo soubor zákonů zvaný ,,Project Respect“, který udává opatření, které musí být zajišťovány a dodržování aby bylo předcházeno nebo příkladně zabráněno obchodování s lidmi. Austrálie byla v roce 2007 také nominována Spojenými státy za stát, který plně zajišťuje všechny oblasti pro zabránění obchodu s lidmi.(3)

1.      Migration and people trafficking in southeast Asia. [online]. [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.aic.gov.au/publications/current%20series/tandi/401-420/tandi401.html

2.      Preventing and responding to human trafficking involving partner migration. [online]. [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://aic.gov.au/publications/current%20series/rpp/121-140/rpp124/10_preventing.html

3.      Australia. [online]. [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.humantrafficking.org/countries/australia